Smsky, emaily... každý. Někdo čučí na face, jiný na signály, někdo datluje blog. To všechno se bere jako norma.
Ale kdo píše ručně na papír, lepí známky a nosí dopisy na poštu, to je dnes přežitek a kdo se z něj ještě neprobudil, je považován za exota. :-)
Poprvé jsem si dopisy začala vyměňovat s bývalou spolužačkou, když mi bylo devět. Kouzlo ručně psaných řádků mi učarovalo, takže poté, co kamarádství na dálku nevydrželo, vyhledávala jsem možnost dopisování v inzerátech nejrůznějších časopisů.
Před pár lety jsem objevila Postcrossing. Nejedu v tom pravidelně, ale občas pošlu do světa svoji pohlednici a za nějakou dobu přijde pozdrav i do naší schránky. Je to napínavé, protože nikdy nevíš, kdo si tě vylosuje. Znáte? Píšete ještě pohledy nebo dopisy?
foto: internet
Komentáře
My posíláme dvakrát za rok přání k Vánocům a Velikonocům ve větším počtu - cca 50 ks. Vybíráme lidi, které během roku velmi málo vidíme a těm posíláme gratulaci. Je to teda pálka, ale rozhodli jsme se k tomu a mailové přání vůbec neposíláme. Když jsem byla v pubertálním věku, tak jsem si opravdu hodně dopisovala s různými lidmi. Dodneška si pamatuju tu radost, se kterou jsem otevírala schránku a čekala, jestli se v ní něco najde:-).
Eli, to jste dobří. My vánoční a velikonoční přání taky posíláme. U nás to je vždycky do 15ks. Papír je papír- tu práci, kterou si člověk dá se psaním, email nemůže nahradit.
Tak já jsem v pubertě asi pořád:)) Čekání, jestli se ve schránce něco objeví, je krásné.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.