Snažím se zabavit ruce, ať vypne hlava, tak jsem se pustila do tří reflexních čepic pro naše loupežníky. Nechtělo se mi plést dokola na pěti jehlicích, takže jsem jela rovně po řadách a nakonec sešila.
Bezešvá čepice by byla pěknější a pohodlnější, ale... holt lenost.
Souprava pro mamku hotova a předána. Na přání jsem k nákrčníku dělala baret a jako vždy ocenila perfektní návod Jani Koh.
Mírový projekt podruhé a dočítám Malé ženy. V úvodu se píše, že L. Alcottová psala tento dívčí (ženský) román na zakázku a nevěděla, jak se úkolu zhostit, protože neměla ráda dívky.
To mě od věčného bestselleru, jak bývá označován, téměř odradilo. Dobře, že jsem se nakonec do čtení pustila, protože to je navzdory mým pochybám opravdu moc krásný příběh. Geniálně propracovaná psychologie postav.
Komentáře
Aničko, někdy celý týden i víc neudělám ani oko, ale pak mě chytne absťák :) a v noci to doháním.
Dřív byly ruční práce součástí výuky na zš, já už jsem to nezažila. Škoda.. myslím, že je pro holku užitečnější vědět, jak se pletou ponožky, než se učit programovat v příkazovém řádku.
Ponožky a svetry, to bych chtěla umět.
Ponožky též neumím, ale svetry těžké nejsou
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.